Název

Legendy divokého západu 6.den (PÁ 23.7.2021)

Popis

Dnešní ráno bylo prostě krušné. Zvuk reproduktoru ne a ne vyhnat někoho z postele a vedoucí čekali na dobrovolníky na rozcvičku notnou chvíli skoro jako na Godota. Nakonec se však našlo několik statečných, kteří vířivými pohyby zaplnili alespoň malou část náměstí. Jak den začal líně, tak klid neměl dále dlouhého trvání a po snídani jsme byli uvrhnuti do tvrdé reality dalšího dne na divokém západě - čekal na nás boj o vlajky v Údolí Smrti. Supi tiše kroužili nad našimi hlavami a prach divoce tancoval za kroky našich bot. Cíl byl jasný - získat co nejvíce území ukořistěním "vlajek", které představovaly ringa. Celé dopoledne se tak podobalo boji v římském Colosseu a diváckou atraktivností si nezadalo s EUREM či olympiádou. Svaly se napínaly jako při vzpěru činek a atmosféra mezi fandícími připomínala fanoušky fotbalových velkoklubů ze Španělska či Premier League. Vzduchem zněly výkřiky, povzbuzování, pískání rozhodčího i jemné brblání při nespokojenosti s verdiktem, neboť divák samozřejmě vždy nejlíp ví, kde je skrytá skutečná pravda. Chyběly jen světlice a vytrhané sedačky, což se dalo přičítat zejména tomu, že děti preferují kufry nacpané oblečením a jídlem místo světlic, a čerstvě posekaný voňavý trávník byl pokrytý zbytky jetele, avšak ne žádnou sedačkou.
Odpoledne nás čekalo nepříjemné potrápení našich mozkových závitů při luštění indiánských šifer. Aby to mozkům nebylo líto, že musí něco dělat, museli jsme během toho zároveň běhat či chodit - z nějakého nepochopitelného důvodu preferovala drtivá většina dětí pak plajdavý krok. Pod nohy se nám pletly klacky i houby, nakonec ale i ti zvyklí pouze chůze po uhlazeném asfaltu úspěšně zvládli slalom mezi lesními stromy a větvičkami keřů.
Večer jsme pak při planku nejprve bojovali více či méně úspěšně o splnění dalších kvalit nutných pro získání šerifské hvězdy a poté nás čekala třešnička na dortu dnešního dne - program vytvořený vedoucími jednotlivých dopravních společností. Zaběhali jsme si, potrápili opět lehce mozkové závity a užili společně čas ve vskutku skvělém rozmaru. Na závěr dnešního dne je tedy záhodno vyjádřit veliké díky naším dětem a suše konstatovati, že z nich asi fakt něco bude. Nejspíše rodiče, které budou zase i jejich děti jednou považovat určitou část života za ty nejotravnější tvory na světě, dokud nepochopí, že jsou to ti nejskvělejší lidé v jejich životě. Dobrou noc rodičové!

P.S. Kvůli technickým problémům s omezením serveru Rajčete a kvůli rychlosti internetu připomínající notně podroušeného hlemýždě byla až dnes do večerejšího dne nahrána videa tančících skupinek - doporučujeme zhlédnout rozhodně nijak liknavé pohyby vašich milovaných ratolestí. Jedno video se nepodařilo nahrát v plné kvalitě, ani přes notné množství nadávek a enormní množství času - nepohrdněte prosím tedy v jednom případě kostičkami připomínajími lehce videa z prvních mobilních telefonů

Nastavení